Jiří, to co píšeš je literární exibice, fakta: barcelona nekopla na branku /pardon jednou/, chelsea měla mít minimálně dvě pentle, podtrženo a sečteno=jasný postup chelsea.
Neuvěříš, ale barca je mně sympatičtější než celá anglie, pro fotbal tudíž jedině dobře, že finále vyhraje španělský tým.

Ach, Strejdo Přetvářko, místo „vyplývání“ a mně lání stačilo říct,
-že máš byt vyzdoben podobizny Drogby, jeho bratrů a sester, rodičů, prarodičů a dalších příbuzných neandertálů, neb ta pestrost černoty tě uklidňuje, jen ona ti dá oka zamhouřit, a taky jsi ušetřil za rolety,
-že se do sprchového koutu chystáš nainstalovat v nadživotní velikosti obraz Blbonyho Wilfrieda, kvůli jeho očím plaché laně, jejichž pohled sám o sobě způsobil zlínskému mládežníkovi kolaps z hrůzy s následnou frakturou několika žeber, takže se černý rudý gardista nemusel žáka nebožáka ani moc dotknout (otázkou zůstává, proč si nadměrně inteligentní Ašant usmyslil vzít si právě podavačův míč, když se jich, těch míčů, okolo hřiště válelo dalších deset),
-že jsi v tom, ale opravdu prchavém okamžiku zatoužil býti rozhodčím, abys pocítil vlhký Ballackův dech na zátylku, nebo ještě něco silnějšího,
-že sis musel všimnout mého tipu 2:1 pro Chelsea, což bych zřejmě nemohl učinit, kdybych ji opravdu, ale opravdu neměl rád,
-že jsem se hrubě zmýlil (přiznávám!), protože Bomba hrál za Košice

na sacré coeur bylo nabito ještě víc než jindy. tyhle svátky přilákají do paříže obyvatelstvo vítězných mocností a pochopitelně i japončíky a němčoury, kteří by měli být v tyto dny zalezlí doma. zrovinka jsem si pochutnal na cibulačce - soupe a l´oignon gratinée, zapil jsem ji skleničkou chablis, inu světák a vydal se na sraz s ostatními. v uličce rue du chevalier de la barre vidím shluk lidí. u chodníku zastavil bílý pandík a z něho vystupuje dívka v bílém plášti se zalíčeným obličejem i vlasy taky na bílo. stoupá si na jakési štokrle a spouští pomališku plášť k zemi. pod ním je nahatá, natřená na bílo, jenom kožíšek má čený jako noc. stojí a nic nedělá. nám, chlapům, stojí taky, ale tváříme se, že ne. do klobouku prší eura. já přispívám na tuhle charitu rád dvěma eury také. potom vidím, jak začíná být holce zima. bradavky má jako maliny a na zadku a zádech už má husinu. mrkne do klobouku, je tam asi už dost, shýbá se pro plášť / já stojím velmi výhodně/, obléká si jej, nasedá do pandíka a mizí.byl jsem zase jednou ve správný čas na správném místě. a proč nevidíte fotky? to ty zkurvený baterky ve foťáku mě nechaly ve štychu !
p.s. že můžu fotit na mobil,to mě napadlo minutu po jejím odjezdu

Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům. Logika je také formální věda, zkoumající právě onen způsob vyvozování závěrů.
Logika není empirickou vědou o myšlení; studuje objektivní podmínky správnosti, jinak řečeno je to disciplína studující relaci „vyplývání“.
..... Jiří, ty nemůžeš psát v daném případě o logice, nemáš rád černý, Ballacka a Chelsea. Pospíchal má jednoznačně stoprocentní pravdu!

Polemizovat s mrtvými se nemá. A nedá. Po včerejším zápase Chelsea-Barcelona si však dovolím andělskou perutí máchnout proti zvěčnělému tvrzení trenéra Pospíchala, že fotbal nemá logiku.
Má, tedy včera měl určitě, protože kolika jen prohřešků proti fotbalovému pánubohu, se kterým bodrý Tomáš denně stoluje, se domácí dopustili, je nakonec muselo logicky mrzet.
Prvotní hřích – černé útočné duo nechce dát gól, ale padá, simuluje, vynucuje si penaltu, mlátí rukama do trávy. Zvlášť Drogba je odpudivý zákeřný zjev.
Dále taktika, Hiddink promine, zřejmě výborná, ale k nedívání.
Již po prvním utkání v Barceloně se shodli prešovští zpravodajové, že jejich kdysi pověstný beton byl jednoznačně překonán. Po několikahodinové všeobecné rozpravě (no, hádali se a došlo i na nože) v krčmě U Bombu, jaký tvrdší materiál pro přirovnání zvolit, zvítězil neutrální název Marble of Chelsea, který díky hlasům romských osadníků porazil dlouho vedoucí návrh Kokot starostu Schustera.
A zlatý hřeb logiky a trestu – úporné bránění proti deseti! Zde si nejsem jist, že to tak Hiddink chtěl. Míním spíše, že ti tupci hráči pokračovali v naordinované strategii, takže tím hůř!
Závěrem ještě připomínka pokusu o nemožné, když Ballack chtěl ošukat rozhodčího během běhu. Úchylné i úchvatné zároveň. Kromě nich běžela 98.minuta a oba sprintovali. Rozhodčímu se nedivím!
Je mi líto Terryho.

Úkrok stranou aneb P.S.
Po včerejším prohraném pohárovém utkání se Slováckem vtipkoval rozesmátý trenér Jarolím, že když se nedá gól, nemůže se vyhrát.
Pane, Bože, Tomáši, co bude k obědu? Cítím, že si přisednu!

jára tlalka byl úžasný. byl jsem včera s jedním děvčetem /to je důležitý údaj, s děvčaty se na svět dívá jinýma očima / v dívadle na "šejkspír v holyvůdu", zápletka jednoduchá - sen noci svatojánské jako zjevení mezi těma píčovinama, co tam natáčejí. ovšem dobrá myšlenka narazila na hvězdné manýry superstárs, cenzuru veledůležitého blba /jára /, tupé warnes brothers. zápletka s kvítkem zamilování skvělá, všechny lásky zvrácené do absurdna, nakonec každý miluje každého a z cenzora je osel. ale proč to píšu. bára mottlová jako blbka - paherečka naprosto vynikající. je to krásná holka, je jí plné jeviště, kostýmy z doby charlestonu vzrušující.v tom fotbalově dementním období je to balzám.doporučuju jako lék na slávii.

Ta myšlenka je krutě neodbytná. Vpravo, vlevo, na zádech, všady. Jakou míru uspokojení přináší kopaný zápas Liberec-Ostrava. A komu? Divákům určitě ne. Hráčům, okradeným libereckým už vůbec ne, a ani vlastně Ostravákům za tu předvedenou bídu, co zákrok to faul. Spíše jim musí být stydno, ale jak se samosebou rozumí, nikdo to nepřizná, ani s. Neuwirth, který, poslyšte, dohrál celý zápas, byť zmasakroval svými zákroky snad všechny domácí borce.
Takže jediným uspokojeným se může cítit jakhonazvat Královec, který si sparťanskou apanáž poctivě odpracoval. Neb vězte, první penaltový zákrok viděl zblízka,(jakož i lajnsmen, na něj nezapomínám) a uprostřed hřiště se za něj dává žlutá karta (faul zezadu), a druhý měl úplně před očima – a nic. Pokud Blažek filmoval, a proč by to dělal?, měl dostat žlutou kartu. Ani tak, ani onak. Čili jasné poškození, ale jen si vyřvěte plíce fanouškové, já mám své jisté, a jestli náhodou dostanu distanc na jeden zápas... jste k smíchu, jako ovce!
V obou případech asistoval (čti fauloval) s.Marek, a to je kreatura nezdolného charakteru a vytříbené rétoriky, jež se vyjadřuje ve smyslu – když to nepísk, tak penalta nebyla a kontakt tam byl, ale malý. Možná by nám tento veleduch mohl prozradit, kterak veliký musí být kontakt hodný jeho uznání. Snad jen morek stříkající z přeražených kostí by pomohl prozříti tomu božímu hovadu.
Ve svatém rozhořčení a v pravou chvíli přicházím s veselou krávou, totiž vložkou, už jsem úplně zblblej z těch reklam: může být, že míč před neuznaným gólem byl již v autu, neviděl jsem přesně. Celou záležitost však experti u mikrofonů ČT analýzovali jako ofsajd. Bezesporu, to nemůže být nic jiného, ujišťovali se navzájem.
Ne Amerika, ale Česko je země neomezených možností. Kde lháři dělají zákony, zloději řídí fondy a banky, neschopní komentují fotbal a vlastně všechno, hoteliéři vraždí nevinná zvířata /moh´jsem si odpustit ten lacinej fór?/ a já píšu do Pitstopu.
Před časem se na Bazalech propadl trávník. Přimlouvám se za opakování spektáklu, tentokrát s absolutním dopadem, nejlépe při zápase proti Spartě. V pekle by pak chachaři rubali uhel a železný koně tahali vozíky.

„Proč se tak libě usmíváš? Vstávej!“

tak já slovy nehledanými, neslzopudnými jsem investigativně zachytil,pojmenoval, popsal a zpranýřoval nešvar nevoleného funkcionáře direktivně vnucovat ostatním svou vůli a sklidil jsem takovou zdrcující, nenávistnou, nespravedlivou odplatu! a vám, co to nevíte: za svou kritiku jsem nedostal ani malé, ušmudlané, rozmazané, nečitelné razítečko !

Jak snadno hromadit slova bez použití jediné myšlénky (to mne opravdu zabíjí).
Cožpak by okouzlení z přítomnost Ládi, neřku-li Habakuka bylo možné, kdybychom šli jinudy?
A k tomu sněhu: když odmrazujete lednici, máte ho doma víc!
P.S. Musím končit s psaním. Už nesnesitelně mne bolí omrzlé prsty.

máme za sebou další memoriál pepy němečka, ten příští mohl být klidně jiřího, protože byl na zabití. v ten nejsenzačnější den letošního jara zvolil výlet do krajiny ledu a sněhu - do jizerek! ještě, že ostatní silou svého slabého hlasu limitovali aspoň nadmořskou výšku a šlo se do kompromisu. i tak ale, po kráse bublajícího potůčku, narcisků, krokusů, zpěvu nadržených ptáčků a vůně hlíny, jsme došli k tomu bílému, studenému, špinavému a odpornému sněhu. tady se naše kroky rozdělily, ti závislí na dobrotivci se brodili tím hnusem, ti, co mají všech pět pohromadě to vzali okolo fojteckého golfu do radčic a kateřinek do hospody k "dobrákovi". s omrzlými se setkali v repre rupre, nakonec možná přišli i kouzelníci - považte láďa a čáp ! v takhle silné sestavě jsme už dlouho nebyli.konec dobrý, všechno dobré, příště, i když bude vedro jako v JAR, běžky s sebou!!!

Lingvistika narychlo

Tak jsem byl včera na otočku v Mnichově. Německy München, slovensky Mníchov /vyslov mníchou/ - druhé největší německé město nacházející se na jihovýchodě země. V Bavorsku. Mnoho jsem nepořídil. U zástupců odběratele jsem, a tvrdě, už se znám, urgoval platby. Ti, když mě již nemohli poslouchat, kromě jiného jsem si spletl slovesa najít a hledat (finden und suchen), i vyprovodili mě, a tvrdě, už je znám, vydal jsem se zhrzen na zpáteční cestu.
Zvlášť výjezd z města, okolo fotbalové Allianz-arény je šílený. Mně zadnici nakopali již v kanceláři a teď mě tisíce zběsilců v autech po pětiproudé dálnici žene rychlostí 180 km/h. Není kam uhnout, v pomalejším pruhu jedou obludné kamiony. Mysli pozitivně! V nouzi si tykám a tykám si pořád. . .nechci domýšlet logické konsekvence. Když to dobře dopadne, budeš dřív doma! Únava sílí, nemám to zažité, tady (CZE) jezdím těch 140, protože nechci platit pokutu a spotřeba s rychlostí roste a roste. Pětiproudá dálnice končí, mění se ve čtyř, tří, dvouproudou. Stres ne. Najednou Regensburg, potřeba se vymočit je v nenávratnu, ale teď se už i poseru, musím vybočit ku hranici směr Waidhaus – Prag, to bylo vo fous, málem jsem valil nach Berlin.
Zaplaťpánbu, drn drn drn dr drn dr dr, vítá Vás Česká republika a tunel Valík, 380 m dlouhá, beru zpět, krátká ďoura, o kterou se plzeňští zas-tupitelé 15 let dohadovali. A pak, že blbouni nejapní vyhynuli. Skvělé, ještě se dokážu usmát. A doma budu cobydup. Možná dřív, copak copak, snad se mi to nezalíbilo, vždyť od Mnichova (Hradiště) jedu jako od Mnichova.
Večer v televizi pak překohoutovaný a přenáušnicovaný HamŠík. Unavená myšlenka: když mohou mít Slováci jeho a dokonce se ho neobávají oslovit, a měli Štefánika, do roku 1919, než si ho zostrelili slavnostnou salvou, a teraz majú Šrotovné, prečo nám…? Vždyť to artikulačně zvládal i Dr.Husák, který nás naskládal do normalizačné debny a spolu s dalším doktorem, Štrougalem měli takový strach o naše zdraví, že nám zakázali nejen se shlukovat, ale i se rozejít. Do světa.
Proto výraz užitý nepochází od toho plagiátora, zoufalce Štúra, jeví se býti zlobným novotvarem, posměšně metastázovaným až po rozdělení republiky. Dříve jsem ho neslyšel, ale mohu se mýlit.
Proč nám Slováci říkají Česi?

Druhý, aneb cokolik chcete, hrobník Rada je tragická postava, manipulovaná Košťálem a spol., naprosto bez vize a schopnosti samostatného úsudku, zaslepená hlínou v očích a dovolím si tedy tvrdit, nekompetentní. Taktika, jenom neudělat chybu, neohrozit toho tankistu v bráně, žádné zpracování míče, všechno z první pryč (ale Koller už nehraje!) je bezútěšná, to se opravdu v Evropě nevidí. Zato tento expert představil (myslím v Polsku) Slepičku, aby ho Sparta mohla prodat o 1-2 mio dráž do Dinama Zagreb, kde, Evropo div se, nehraje!
Chudák Svěrkoš naběhá nejvíc metrů, ale s balonem se nepotká, nehledě k tomu, že to není hráč do základu (sám to říkal), ale střídač-žolík? na posledních 20 minut proti unaveným=pomalejším obráncům. A věčné omílání zaplacených novinářů, platí i pro Baroše, že se potkali se střeleckou formou je trapnost hodná nejednoho politika. Faktum je, že oba mají ve svých klubech nepoměrně lepší spoluhráče, a pozor nepatrná změna, týmy hrají ofenzivně!
Jinak rychlost: v myšlení mínus, tělesná nula. Navíc hráči jsou prakticky všichni stejní, tedy technicky špatní, pomalí, hloupí a navíc výše zmíněnou taktikou úplně zblblí, takže nebožák nemůže střídáním vlastně nic změnit. Ale nominaci dělá trenér-kruh se uzavírá!
Pročež, Rada rovnou do rovu, než nás vícero zabije. Myšlenka nominovat za zraněného Šírla Sivoka je vražedná. Který p/r/asák mu zase tohle nakukal?
Končím, jako vždy optimisticky. Až bude Rada zadusán, převezme hrobnickou lopatu Chovanec, aspoň tak se věc jeví jeho včerejším spolukomentováním v ČT, a nic se nezmění!
S díky podepsaní: Paska, Zíka, Nehoda

Jde si žid půjčit sáňky k sousedovi, ale cestou neustále myslí na to, že mu je asi nepůjčí. Dojde ke dveřím, zazvoní a když soused otevře řekne: "Strčte si ty sáňky do prdele".

přijde dědek k doktorovi a tam mu říkají : vzorek moči v prvním patře, vzorek stolice ve druhém, na krev do třetího a semeno vám odeberou ve čtvrtém. dědek na to : kam bych se plahočil, nechám vám tu podvlíkačky, tam máte všechno.

Protože používáš sám štinu, to je jasný jak facka.

Lituji, tomu rozumějí i Noři!

Jiří preferuješ literární formu nad obsahem, pro mě nesrozumitelné, nesrozumitelné a to třetí jsem už zapomněl!

Nerozumím - odmítání a apriorní negace = nadhled vidoucího, a pochvala či souhlas = plácání užitečného idiota?

Když už Strejda i Ladis použili množné číslo (Proč? Myslím, že jsem jen popsal nevšední kolegialitu štafetníků, kterou později Strejda vymakal až po nedokončené sprosté slovo), chci se nejen zastat SM, který to zvládne jistě sám a lépe, ale prostě se vyjádřit.
„Kurvahošigutentag, copak si myslíte, že jsem nikdy nepracoval „ – copak si myslíte, že ten Obrna si nedokáže představit borce napíchnuté na špici, vyčerpaného závodníka, marnou snahu černýho nezašpinit nám běloskvoucí sníh a podobné sladkobolné Ladisovy (bohužel) kompozice. A v duchu vašich novinářů (naši prý hlásí, že všechno špatný je nejlepší – neznám, vaši, že všechno je nejlepší – nechci znát!) užíváte strejcovskou manýru -vidět na vlastní oči- a kdo se nezúčastnil, má smůlu, a tedy, jako protoplazma šesté kategorie pozbývá práva být zakomponována do nižšího živočicha ani. Než nadšeně plácat anteparkinsonovejma ručičkama úplně všemu, vzpomeňte na Leninovy užitečné idioty, dopřejte vidoucímu nadhled, když už ho sami nemáte nebo neumíte mít.
Fandové Norska, kapitola sama pro sebe! Dva, namazaní, hledali WC. I dovedl jsem je k soustavě kadibudek na Papíráku. Pochopili, otevřeli, né dveře, poklopec, ukročili do stínu a pokropili. Protože jsem zavřel oči mohu prohlásit: „Norova čuráka jsem taky neviděl, a věřím, že ho má!“

Moc nerozumím tomu, co tím chtěl básník říct, ale já se teda všudypřítomně bavil a srandy s připrdlými fandy jsem si užil habaděj.Pivo za čtyřicet teklo proudem. Zpráva pro Lotuse Dobrotivého ... dokonce bylo studené!