to by jeden neřekl, co všechno se může stát. byl jsem s naší školou, upřesňuji s třetími ročníky na azurovém pobřeží. na nábřeží v nice jsou v dlažbě zadlabány velké sluneční hodiny. stoupneš si na mosaznou placku a jseš v tu chvíli ručička a tvůj stín ukazuje na hodinu, která zrovna je.bylo přesně devět, ale stín padal na osmičku. těm tupečkům, kterým to nedošlo, jsem vysvětlil, že sluneční hodiny neznají zimní a letní čas, že pořád ukazují ten správný. tak si tam všichni stoupli a vyfotili se, po zbytek dne bylo volno, sraz v pět u pláže. čtyři děvčata chyběla. ve tři čtvrti na šest se loudají k busu, spálené do ruda. zvýšeným hlasem se ptám, jestli jsou hluché a neposlouchají pokyny. nevinnost sama, boží prostota. vy jste přeci říkal, že si máme nastavit zimní čas !!!! zimní !!! bylo třicet ve stínu!!! to je přece na vyloučení ze všech gymnázií rakousko-uherského mocnářství. tyhle slípky příští rok maturují a patrně obohatí naše vysoké školství !!!

Vedle uličky vedoucí k hospodě Vokno je tržiště. Vlastně je tam jenom postaveno několik stolů. Na nich nevidno jablko, mrkev, nic takového, pouze jakési květiny, sazenice. Čili žádný trh, ani polotrh. Je to podtrh. A protože některé bedýnky a kořenáče s výhony jsou i na zemi, pročuchává je Sony blaženě (Blaženě by pročuchal něco jiného, zvlášť v dnešním parnu), což nemůže dopadnout jinak než mým okřiknutím: „Nech toho, jdeme pryč, to jsou jen kytky, a jak tě znám, tak na ně nachčiješ!“ Po krátkém nádechu pokračuji: „No a já se na ně mohu akorát vysrat!“
Vedle mne stojící žena staršího pohlaví se na mne oboří: „Tedy pane, jak vy hovoříte se svým psem?!“
Musím přiznat, že jsem byl na poměrně velikých rozpacích, co a jestli vůbec odpovědět, ale myslím, že jsem to zvládl.
Sdělil jsem: „Hned poznáte, že lépe než s vámi, stará dámo. Co se do nás serete?“ Načež se tazatelka opřela o popelnici a chroptíc si začala masírovat po celé šířce hrudníku prsní kost.
Odešel jsem rázně a před kinem Lípa jsem div nenarazil na mladou, ale fakt hezkou dívku s dotazníkem... “Promiňte, mohu…?“
Již vzpamatován a vtipný: „To je nějaká erotická iniciativa?“
„Ne, to je anketa…“
„Velká škoda, vy byste se do ní hodila!“
„To bychom museli probrat jindy!“
„Milerád, kdy a kde, jsem vždy připraven!“
„Ty určitě. Jdi se vysrat, dědku!“

No vidíte, to jsou lidi.

P.S. Proč jsem to už jen neudělal na ty kytky?

www.autotuning.phorum.cz

Rozhovor dvou žen před slávistickou prodejnou kdesi na Hané

„Kysela se vrací domů z hostování,
zato přišel Kisel, milá paní.“
„Kisel nebo Kyselo,
z těch se vždycky posero.“

Proč pan Klaus nesnášel pana Smoljaka – viz http://www.lidovky.cz/palata-proc-pan-klaus-nesnasel-pana-smoljaka-fmj-/ln_nazory.asp?c=A100607_073410_ln_nazory_pks . Nejde o obsah, ale formu se strašidelnými faktologickými (Jiří Svěrák) a gramatickými chybami (Smoljakovi a Svěrákovi hry). Slušně řečeno, jedná se o neúctu nejen k čerstvě zesnulému, ale i vůči nám. Takže si dovoluji parafrázovat i ve článku zmíněného Jana Wericha: „ Středoevropan Luboš Palata tady už 270 let nemusel bejt!“

P.S. Zajímavé, snad zákonité, že kterýkoli pisálek má pocit, pokud vloží do svého výlevu nějaké moudro pana Wericha, bude tento blábol mít úspěch.

Před Dunajem vyrostl veliký stan. Nikoli vojenský, i když palác sám vypadá býti v obležení. U teplovzdušných vývodů leží několik zoufalců, houmlesáků, zřejmě obětí soudruha Kittnera. (Kittner, liberecký primátor, jenž město uvedl do stamilionových dluhů a železobetonového supermarketového marastu. Pozn.autor). To jen soudruzi z ODS, kteří nejsou schopni uvařit ani předvolební guláš, se chlubí cizím peřím, a dnes nahnali do stanu (za úplatu) všeliké malé potravinářské výrobce z Libereckého kraje ku prezentaci. A představte si, pod heslem „zastavíme nástup komunismu“. No, řeknu vám, se špekbuřtem, rostlinným likérem a dokonce kyselým mlékem bude to zastavování pěkná honička!
Z několika tlampačů zní pomalý baryton spíkra. Po informaci, že v malém stánku vpravo jsou Bílí tygři Klimenta a Plodek připraveni, ochotni a schopni se podepsat jsem u vytržení. A, jéje, jak jsou malí! Kolik přidá brusle, patnáct centimetrů?
Dunivý bachor pokračuje a obrací se na mladé: „ Jestlipak víte, jak se tohle náměstí jmenovalo dříve?“ Přechází do tragické modulace: „Gottwaldovo, ano Gottwaldovo“, a s návratem do huhňavé jásavosti dodává „dnes Soukenické.“
Už vím, co je spouštěcí mechanismus – no kurva- deru se ochutnávajícím davem k místům, kde tuším glosátora. Vidím ho brzy, nedá se přehlédnout, je to více než dvoumetrový hovád v tmavém obleku a botaskách, s prošedivělým dlouhým vlasem svázaným v týle bystré hlavy do culíku. Vyskakuju jak pes a křičím nahoru: „Vy jste blb, vy ani nevíte, jak se to náměstí jmenuje! Soukenné, Souken-né!“
Nehne brvou a do mikrofonu nevzrušeně pronáší: „Děkuji za upozornění.“ Jsem překvapen a malou chvíli cítím jemnou radost, že jsem narazil snad na člověka, který snese byť sžíravou, avšak věcnou kritiku. Ale kdepak! Když odcházím vyprovázejí mne reproduktory samozřejmým: „Dnes Soukenné, ano Souken-né.“
Ty brusle mám snad na nohou já, jak se přede mnou kývá dav. Z něho najednou vystupuje postava proplešlého muže s knírkem, podává mi jakýsi modrý papír či hadr a mluví ke mně: „ Smím vám nabídnout náš leták?“ Sám jsem překvapen, jak rychle jsem čil a slova mocen. „Ne, proboha, to je fujtajbl.“
Vím, trochu to připomíná Limonádového Joea, ale takhle to běželo, no šlo.
Nabízející: „Řekl jste fujtajbl ODS?“
Potrefený: „ Ano, fujtabl ODS. Já vás znám už dvacet let.“
Nyní se do debaty vmísil mladý vrtichvost v bílém tričku s modrým ptákem, tedy natištěným na tom triku. Zřejmě gorila, konkubín a milec toho staršího /vlastně může mít modrýho, ale já viděl jen toho nakreslenýho/: „ Vy znáte pana Macha (Mach- volební lídr ODS v Libereckém kraji. Pozn.autor) dvacet let?
„Ne, já soudruha Macha naštěstí vůbec neznám, a ani znát nechci. Dvacet let znám ODS! Sbohem!“

26.5.2010

Po včerejším odchodu Slávie z prdlavkového poháru se rozeběhly napříč politickými médii titulky o zpackané sezóně. Ta je zpackaná už dávno a nikde není psáno, pokud by Slávie přes ten ubohý Jablonec přešla, že ve finále porazí Plzeň. Nelze to vyloučit, neb nejen Slávie, ale všechna naše mužstva hrají houno. Myslím, že se stav jen tak rychle nezmění. Za prvé, ve vedení všech klubů, tak jako v podnicích, hlavně státních jsou člověkové nekompetentní, za druhé, všudypřítomně vládne zlaté tele. Zisk, pokud možno okamžitý, toť imperativ mamonářů. A jelikož Fotbal.a.s. nemůže na rozdíl od Spojených hutí a sléváren prodávat válcované trouby, prodává trouby fotbalové. A ve velkém. Jen tak z hlavy, za poslední dva roky opustilo Slávii moře hráčů, nepochybně lepších těch, kteří zůstali i nově koupených. Alzheimere ustaň! Hle: Tavares, Šmicer, Brabec, Suchý, Švento, Necid, Latka, Pudil, Střihavka, Kalivoda, Dřížďal, Toleski, Abraham, Besta, Fořt a Jarolím, Pekhart, Kovařík, Jablonský –ti jsou v tom včerejším Jablonci.
Takže možno nadávat či smát se na trávníku potácejícím se neumětelům. Já si však vypůjčím
slova klasika: „A do těch direktorů, aby hrom uhodil! Takhle mně zničit takovej krásnej mančaft.“ (pan Načeradec)

letošní memoriál by se dal klidně prohlásit za jeden z nejvydařenějších. tak počasí nemělo chybu, trasa středně náročná, ovšem kouzelnou krajinou. stoupali jsme z hodkovic přes radvaňovice a pelíkovice klikatou silničkou nad blatouchovým potůčkem, svačili jsme na kládách bobova vejce, seděli jsme v rychnově v hospodě "u hroznýše", takovou v liberci nemáme, vystoupali jsme na milíře a odměnili se čertovskými klobásami s křenem a hořčicí přímo z udírny, z rozhledny nad císařákem jsme viděli krkonoše, jizerky, lužické hory, bezdězy, český ráj. stavili jsme se také v už vyzkoušené hospůdce " u závor" ve vratislavicích a dostali jsme , po mírné interveci, i razítka do průkazů. víme, že nemohli jít všichni, někteří by to neušli, jiní by neušli hněvu svých ženušek. tak snad příště !

Omlouvám se, v sobotu vyrážím na pochod s Alžbětou

Letošní ročník se koná v sobotu 17.4.2010
Sraz: nádraží ČD v 8,18

Letošní ročník se koná v sobotu 17.4.2010
Sraz: nádraží ČD v 8,18

Spíš uvěřím aprílovému žertu, že Shakespeare byl Francouz, než dnes umocněné katyňské historii. Aneb, nevěřte Rusovi na světě širém. Žádný akt nebude, natož pietní, a dokonce s omluvou! Což by něco takového mohl Putin, člen KGB, pokračovatelky NKVD připustit? Nene. Nikdy vám neodpustíme, že jsme vám ublížili. Toť heslo každého pravověrného bolševika. Nutno ovšem i pochválit dokonalou režii, kdy ještě vše odsere běloruské řízení letového provozu. A v ruskou armádou hermeticky uzavřené oblasti pádu letounu již nalezeny černé skříňky s nápisem sdělano v Ljubljanke.
Reminiscence, v Polsku bezesporu barzo mocné, na likvidaci generála Sikorského za druhé války.

Odlehčení:
Causa Bohemians
KAPRic,
Nebo ČMFS
neudělal nic?

Tak snad nám odstřelí Ivana Langera. Aspoň tak to napsaly Lidovky. Škoda, nebo dobře? ODS se zbavuje průhledných průserářů, veřejných mafiánů. To věděl každý, Mrázek asi nejlépe, a proto Langer pravděpodobně najal elitního střelce. Proč jinak by se tak přiblble usmíval? Korunní svědek je na pravdě boží, volby se blíží, tak my modří musíme něco udělat volebními preferencemi. Topolánek se na chvilenku zanoří, jak Punkva v Moravském krasu. Pak zas vypluje v plné mužné síle. A Langer? Přinejhorším bude tento MUDr. Mgr. dělat co vystudoval. Právníka, nebo lékaře? Možná už mu skončily jeho koncipientské roky, tak dostane přidáno k těm svým 80 tis. měsíčně v právnické kanceláři.Aspoň bude mít čas se oholit.

Docela zajímavá asociace: Shorty byl můj oblíbený Londonův hrdina z dob zlatý horečky na Klondajku. Ale byl to sympaťák, ne darebák. Zlatokopové zůstali, ale už to nejsou dělníci ale zločinci.

Tak je to potvrzeno, policajt vypověděl, už žádné šuškání! Langer pracoval pro Mrázka a mafii. Vědomě. Což pro každého z nás (třeba přeháním, ale jen trochu) vzhledem k tomu, že je bývalým ministrem vnitra, může mít dozírné následky. Jelikož v této nešťastné zemi se lumpové nezavírají (bodeďbyjo, když jsou chráněni /státní/mafií), nejsou ani jinak potrestáni, sami své posty neopustí atd.(to jsou chybějící sankce ku zákonům a nevymahatelnost práva – vzpomeňte na Hromádkovou), navrhuji pro pseudoviníky zcela zničující tresty v podobě pseudonymů. Takto dehonestovaný titulární zločinec bude mít z ostudy kabát a jistě všude utrum do konce života. U Langera se to přímo nabízí, budeme mu říkat Kurzer!

byl jsem se školou v praze v dívadle. vydali jsme se na generálku do divadla v dlouhé. dávali feydeaua, dvě jednoaktovky - "dáváme děťátku klistýr" a "kašlu na to, řekla hortenzie". autora známe díky jeho "brouku v hlavě", který byl u šaldů ještě vydařenější než ten z vinohrad, známý z televize.děj nebudu vyprávět, nedá se, není ani podstatný. vždy jde o rozepři mezi manželi, která vznikne kvůli prkotině a vybublá do neskutečného konfliktu. ženy jsou tu ty zlé, běhá z nich mráz po zádech a jeden si maně pochvaluje, že ho nic podobného nepotkalo /zatím /. dívat se na to zpovzdálí je velmi legrační, už dlouho jsem se takhle od srdce nenasmál. komu není doma do smíchu nechť se vydá do dlouhé, uvidí, že může být i hůř !

Kráčím pomalu, protože píšu smsku. Jak kráčím, tak píšu, pomalu. Pomalu si myslím, že jsem měl radši zavolat, když jsem z tvorby vytržen altem staré ženy: „ Dávejte pozor! Takhle jsem jednou psala já, zakopla jsem a rozbila jsem si koleno!“
„To jste měla štěstí, jste si mohla rozbít něco jiného!“ odpovídám slušně a s návratem k původní myšlence dodávám, „tak od té doby telefonujete, že?“
„Kdepak, na to nemám peníze, volat do Itálie, já tam mám provdanou dceru v …(hukot v pravém uchu), mají pěkný dům a … (hukot v levém uchu) děti, její manžel …(hukot v hlavě) vydělává, takže dcera sem ani…(Smetana) a já píšu zprá…“
„Mazolla mia, arrivederci, vlastně ciao, Fucketti, Burgnich, /to je v/ Picci!“

Sbor neposlušných zdraví na Sobolí hůrku tetu Kateřinu a potvrzuje: tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu až se ucho utrhne!

nejsem věřící a někdy mě to štve a už s tím asi nic neudělám. ale věřím na moudrá pořekadla předků : všechna sláva, polní tráva; žádné stromy nerostou do nebe; pýcha předchází pád; ale hlavně boží mlýny melou pomalu, ale pořád. a ty je semelou, tady věřící jsem. dočkej času, jako husa klasu

A nebozí my všichni, kteří máme za zastupitele takovýhle samolibý blbce. Za těžký prachy nechaj pokácet krásný stromy, který přežily komunisty, potom za ještě větší (naše) prachy s velkou slávou zasaděj stromy, který někde vykopou. Nikdy jsem nepatřil k těm, co se přivazujou k čemukoliv, aby zamezili zhovadilostem, ale až se budou konat ovace naším zastupitelům, doufám, že tam budu. Už si chystám šutry!